Vředové onemocnění žaludku a dvanáctníku

Po užití Mumia ustupuje bolest v 15–20 minutě. Po 7–10 dnech užívání Mumio úplně odstraňuje trávící poruchy (nevolnost, zvracení, pálení záhy, říhání). U 60 % pacientů mizí objektivní a subjektivní příznaky v rozmezí 4–8 dní a u ostatních 40 % během 9–12 dní. Je prokázáno úplné hojení vředového čepu, po 20–22 dnech zcela mizí dystrofické změny žaludeční a dvanáctníkové sliznice provázené otokem. Po 8–12 dnech Mumio odstraňuje zánět sliznice a normalizuje její výživu.

Mumio normalizuje žaludeční sekreci – zvýšenou a sníženou kyselost žaludečních šťáv a současně mizí přidružené záněty žlučovodů, střev atd.

Mumio má antihistaminový, protizánětlivý a svíravý účinek, potlačuje aktivitu serotoninu a podporuje metabolismus žaludeční sliznice a tlumí bolest.

Užívání: v 15 ml (1 polévková lžíce) čaje nebo teplé převařené vody rozpustit 0,2g Mumia 3× denně. Rozložit do dne. V tomto jediném případě je Mumio potřeba užívat před jídlem, záleží na kyselosti žaludečních šťáv:

• pokud je jejich sekrece zvýšená, Mumio se užívá 1,5 hodiny před jídlem
• při snížené sekreci 30 minut před jídlem
• při normální sekreci 45–50 minut před jídlem
  

Délka kúry je u žaludečních vředů 25–35 dní, u dvanáctníkových vředů 20–25 dní. Na jaře a na podzim je vhodné nasadit Preventivní kúru v délce 20 dní po 0,1g Mumia dvakrát denně. Alkohol, tabák a dráždivé potraviny jsou nežádoucí.

Dávkování je nutné přesně dodržet, protože Mumio v malých dávkách povzbuzuje tvorbu katecholaminů, ve velkých ji potlačuje. Při silném podráždění zdravého žaludku se v jeho stěnách výrazně zvyšuje obsah adrenalinu a noradrenalinu. Jen v tomto případě jsou malé dávky neúčinné a je třeba aplikovat vyšší dávky (jednorázově až 0,5g) Mumia, protože tento nárůst potlačují a podporují inaktivaci katecholaminů. Při vředovém onemocnění žaludku a dvanáctníku se ale hladina katecholaminů prudce snižuje, což sekundárně postihuje výživu tkání. Vysoké dávky Mumia by tento nežádoucí stav ještě zhoršovaly. Malé dávky Mumia proto podporují tvorbu katecholaminů a zabezpečují výrazný účinek.

Katecholaminy – skupina důležitých látek organismu, k nimž patří adrenalin, noradrenalin a dopamin. Mají význam jako neurotransmitery v nervovém systému (vegetativním, ale i v mozku), jako hormony tvořené dření nadledvin.