Fakta a teorie
Vědecký výzkum Mumia začal kolem roku 1950. Nejdále pokročila Čína, pak Spojené státy americké, bývalý Sovětský svaz, Irán a Indie. Je zajímavé, že zatímco naši předkové přijali existenci a účinky Mumia jako fakt a využívali jeho svělých vlastností, současná věda se trápí stále stejnou otázkou – jak Mumio vzniká.
Teorií je bezpočet, nekteré naprosto neuvěřitelné. Jedna poměrně nová se zřejmě blíží k pravdě nejvíce, protože je velice obecná: Mumio – to jsou organické pozůstatky fauny a flóry, které se v průběhu tisíce let promísily a spojily s anorganickými skalními minerály. Je to jen teorie, nicméně všichni se shodují na tom, že naleziště mají tyto společné vlastnosti:
- lokace jsou vystaveny dlouhodobému a imtenzivnímu slunečnímu záření
- nacházejí se v nadmořských výškách od 3500–5000 m n.m.
- prostředí (vzduch, země, voda) zde není znečištěno činností člověka
Geologické stáří horniny ani její typ nemají na utváření Mumia zřejmý vliv, zato se pak odrážejí v obsahu minerálních látek v Mumiu obsažených.
